100 poprvé, po druhé... dá někdo víc?
Úkol zněl jasně, dojet do Mnichova na letiště i s brašnama, pardon batohy. ČD Shop mi bez větších obtíží vydal jízdenky.
"Tak dopij kafe a jdem na nástupiště ... a odkud to jede? To je divny... vůbec tu není....". O pár minut později se objevuje nápis. ZPOŽDENÍ 60. Fajn, chlebíčky tu mají dobré kafe i pivo tu je letíme až v 21:45 je čas.
ČD si asi pletou aukční síň s rozvrhem odjezdů vlaků. Přihazují a přihazují už je to 100minut. A hele zas přihodili 120, 130 ... 135. Zde se čas ustálil. Dobrá, máme čas... tak si dám ještě chlebíček.
Konečná vystupovat
"Ale tohle není Mnichov!.... Ne to je Schwandorf, musíte na 4. nástupiště, pak přejet do Regensburgu, tam na 9. a pak až do Mnichova. Vyjeli jste pozdě... nedá se nic dělat."
Po bližší analýze se ukazuje lepší vystoupit ve Freisingu abychom se nevraceli. Bus tam jede na terminal jen 10min. A navíc nepojedem do centra a z centra.
"Já bych teda za ty internety dal Nobelovku!" S lehkou parafrází bonmotu Very Pohlové a s dostatečnou časovou rezervou tedy konečně sedíme v letištním salonku. Nerozhodilo nás ani další zpoždění u sousedů za hranicemi. Tak zatim ahoj uvidíme se v Quitu.
Žádné komentáře:
Okomentovat